Od prvního příspěvku uplynula dlouhá doba a stalo se toho opravdu hodně. Pokusím se to v několika následujících odstavcích shrnout.
Den první: Host family
Po příletu do Manhattanu (MHK) mě vyzvedl otec “host family”, což je rodina (každý student má jinou), která se tu o mě tak trochu stará a pomáhala mi v prvních dnech se zařizováním různých věcí. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem dostal tak trochu vojenskou rodinu (většina byla nebo je členem armády). Otec je docela vtipný a usměvavý chlapík a matka pochází z německa a je velmi nápomocná a emotivně založená (což je jenom dobře). Oba jsou v důchodu a tak je pro ně mnohem snazší najít si na mě trochu času. Mají docela velký dům a zapůjčili mi ložní prádlo a dokonce i kolo (ale o tom později). Celý let jsem skoro nespal, a tak jsem si dal jen malou sváču (=pořádná porce jídla) a šel jsem rovnou spát.
Den druhý: Check-in
Hned další den ráno jsme vyrazily do International student center (= Mezinárodní studentské centrum). Čekal nás check-in (procedura přihlášení v Manhattanu). Zde si ofotili naše doklady a dostali jsme informace co nás čeká příští týden, kdy se budeme snažit zorientovat v kampusu a v novém městě. Před polednem nás vyzvedl český student, který zde dělá doktorát. Ukázal nám kampus a okolí. Během toho jsme z něj vysáli maximum informací. Následoval lehký oběd v Unionu (skutečně lehký, protože jsme byli všichni přežraní ještě ze snídaně). Union je taková velká studentská budova, v níž je snad úplně všechno – velký sál, restaurace, copy centrum, banka,křesla na odpočinek, bowling (16 drah), kulečníky (8 stolů) a milion dalších věcí, které jsem ještě nestačil objevit. Po obědě jsme jeli na garážový výprodej koupit věci do apartmánů, v níchž budeme bydlet zbytek roku. Tady se mi podařilo koupit žehličku za 2 dolary, kompletní sadu talířů a misek včetně příborů za 5 dolarů – takže pecka. Larry (host “otec” jednoho kamaráda) nás potom ještě hodil do obchoďáku (jako každý jiný v ČR) a tam jsme si koupili americký tarif – díky tomu jsem pořád online a máme šanci se tu s ostatními studenty domlouvat na všem možném. dost unavený jsem ve vrátil zpátky do “host domu”. Zrovna včas – jelo se do fast foodu na večeři. Větší hamburger jsem ještě nejedl… Zbytek večera jsem strávil s Gerlindou (host matka) povídání a vyprávěním o všem možném. Získal jsem tak hrubou představu o jejich stylu života a bylo to super 🙂 .
Den třetí: Kostel
Ráno (sobota) jsem vstal docela brzo (7 hodin) a šel jsem na snídaní – kotel kafe, pizza a už nevím co… Dopoledne jsem ještě stihl některým z Vás podat krátké info, že jsem ok. Jinak jsem spíš odpočíval. Po obědě jsem vyrazil do kampusu poznat ještě další Čechy, co jsem doposud neměl možnost potkat. Po návratu kolem páté hodiny jsem nahodil formální oděv a s rodinou jsme vyrazili do kostela. To byla parádní zkušenost. I když jsem v ČR v kostele nikdy na bohoslužbě nebyl (vím jak to tam zhruba chodí), tak tady je to víc o potkávání lidí, zpívání a děkování. Rodina a vůbec všichni tu jsou velmi věřící, i když každý chodí do jiného kostela, a panuje tu určitá (malá) kostelní rivalita. Gerlinda mi představila spoustu milých lidí a pastor – to je prostě fakt borec. Od Gerlindy jsem dostal info o tom co co znamená, co mám dělat a co se nehodí. Nakonec to byl fakt super večer a bohoslužba (cca 1,5 hodiny) utekla až moc rychle. Potom jsme se vydali za jejich nejmladším synem (18 let) do National guard armory (zbrojnice národní gardy). Měli něco jako den otevřených dveří a tak jsme je šli pozdravit. NG je tu něco jako armáda, ale pro vnitrostátní události. Tak jsem si zkusil mířil M4 a Berettou. Dalekohled s termovizí a granátomet taky nebyly špatný 🙂 . Jediná věc je tu a tím myslím celý Manhattan špatná – a to je jídlo a pití zdarma… Všude něco pořád dostáváme a je to fakt nakažlivý. Večer jsem zakončil nějakou střílečkou na konzoli X-Box s vojákama – můj tým dostal slušnou nakládačku 😀 😀
Den čtvrtý: Stěhování
V neděli jsme vstali a rozhodli se vyšplhat na jeden z mála kopců v Manhattnu. Museli jsme použít repelent, protože zde prů jsou smrtící a štípající brouci a jiná další havěť. Ještě žiju, takže pohoda. Měli jsme výhled na většinu města – ale celé je schované pod korunami stromů. Ze země to člověk nevnímá, ale je tu fakt hodně stromů a extrémně upravených zahrad a trávníků. Mají na to tu takové zajímavé Segway sekačky a vidět je sekat je zážitek. Odpo jsme si sbalili věci a Rob (host otec) mě zavezl do našich apartmánů. Je to jako malý byt, úplně nový a plně klimatizovaný. Venku 38°C a vevnitř 22°C – bez toho tu nepřežije nikdo. Večer jsme jeli za jinou rodinou na večeři a pokec. Rodina se jmenuje Klimek – mají nějaké české kořeny a jsou hrozně milí. Snažili se nám vysvětlit americké fotbal, ale pořád je to nějaký divný sport. Večer nám dali ještě nějaké staré sešity a sušenky na cestu a jeli jsme na nákup do Wallmartu. Lampička, žabky a spousta dalších věcí za pár babek.
Den pátý: Kampus
Ráno jsme šli do kampusu na mezinárodní program. Po snídani jsme se sešli v Unionu a poznávali jsme kampus a administraci, která nás čeká. Do školy taky přijely holky ucházející se o místo v sesterstvu. Je to takový nepochopitelný koncept – přesně jako z filmů… Celý den jsme strávili na kampusu a večer jsme šli na Liqour Store (obří ochod s chlastem). Je to docela levný – něco levnější než v česku a zase – milý lidi. Na lidi si tady člověk prostě nemůže stěžovat! Celý kampus funguje jako velká rodina. Všichni se tu zdraví a tak. Zbytek dne jsme strávili kecáním a hraním karet s ostatními studenty. Pivko bodlo 🙂
ksuczech 